Pár týdnů roku 2016 už máme za sebou, ale možná ne všichni postřehli novinky, které se týkají práv a povinností nájemce. Co všechno spadá do běžných oprav, jak se počítá roční částka na opravy a jak vztah upravit ve smlouvě? To jsme Vám shrnuli v tomto článku, čtěte dál.

Už v Novém občanském zákoníku bylo uvedeno, že nájemce je povinnen provádět běžnou údržbu bytu a v bytě činit drobné opravy, a to do určité výše na své náklady. Výklad těchto pojmů může být velmi subjektivní, proto se podívejme, co přesně je těmito pojmy myšleno.

Běžnou údržbou bytu se dle NOZ rozumí "udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení, které se provádí obvykle při delším užívání". V rámci údržby tedy mluvíme o malování stěn, tapetování i čištění podlah, obložených stěn a čištění zanesených vodovodních odpadů až ke svislým rozvodům.

Drobné opravy jsou podle zákona "opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele". K nim patří oprava zásuvek, výměna žárovek, lišt, klik i například výměna částí dveří a oken. 

Údržba a opravy, který nájemce hradí ze svého, jsou však limitovány. Do konce loňského roku byl limit za jednu opravu 500 Kč a celková roční investice nesměla přesáhnout 70 Kč za m ² . Od 1.1.2016 je maximální částka za jednu opravu 1 000 Kč a roční limit činí 100 Kč za m ². 

U bytu o velikosti 50 m ² je tedy roční limit 5 000 Kč. Myslete i na to, že do celkové plochy se započítávají i další části bytu, a to balkon, sklep i například terasa. Plochu těchto částí však počítejte pouze z poloviny, například balkon o ploše 10 m ²  se počítá do celkové plochy v rámci oprav jen jako 5 m ² .

Další možností je samozřejmě celý vztah detailně upravit v nájemní smlouvě. I tam však nelze překročit zákonné limity částek na opravy. I když nájemce smlouvu podepíše, je část, která odporuje zákonu, neplatná a nelze po nájemci její plnění požadovat, ani vymáhat.